Střevní propustnost a atopická dermatitida

Lidské tělo je osídleno mnoha mikroorganismy (bakteriemi, viry, houbami), které s ním interagují. Většina z nich žije v tenkém střevě, ale mikroorganismy najdeme i na naší pokožce, v ústech, močovém ústrojí a dalších orgánech. 

Dnes už víme, že existuje spojitost mezi mikroorganismy v těle a na naší pokožce. Nerovnováha bakteriálního prostředí ve střevech, nebo na pokožce, se nazývá dysbióza, ke které dochází, když máme mnoho "špatných" bakterií, nedostatek "dobrých" bakterií nebo nedostatečnou pestrost druhů. U osob, které trpí atopickou dermatitidou se v nějaké podobě vyskytuje i dysbióza. Nejčastěji to bývá nízká bakteriální diverzita, nízké hladiny prospěšných druhů jako Bacteroidetes, Akkermansia a Bifido- bacterium, vyšší hladiny škodlivých druhů jako Staphylococcus aureus, Faecali- bacterium prausnitzii, Clostridium a Escherichia. 

Atopická dermatitida je imunitní odpověď těla - ve chvíli, kdy imunita rozpozná na pokožce nějakou hrozbu, vyvolá zánětlivou odpověď, která se projeví jako svědící vyrážka. Je pravděpodobné, že příčinou může být dysbióza ve střevě a na pokožce. Imunitní systém rozpozná nadměrné množství "špatných" bakterií na kůži a reaguje na ně. Dysbióza a ekzém pak mohou vytvořit zánětlivý cyklus, který se stále opakuje. Navíc podle studie zveřejněné v roce 2021 "Gut - Skin Axes: Current Knowledge of the Interrelationship between Microbial Dysbiosis and Skin Conditions" mohou změny mikrobiomu ovlivňovat imunitní systém.

Jak již bylo zmíněno, většina bakterií žije ve střevě, jehož stěny jsou propustné, u některých osob dokonce více, než je vhodné. Zde hovoříme o tzv. zvýšené střevní propustnosti, která souvisí s mnoha zdravotními obtížemi, například tím, že se toxiny (a další škodlivé látky) dostávají do krevního oběhu a pak do celého těla, což vyvolává zánět, který se na pokožce projevuje právě jako ekzém. Ví se, že některé bakteriální kmeny vytváří vedlejší produkty (tzv. postbiotika), které pomáhají střevní stěně lépe fungovat. Mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA) butyrát, propionát a acetát jsou příklady postbiotik, které mj. posilují střevní bariéru nebo signalizují sytost. Mezi prospěšné druhy bakterií patří například kmeny Bifidobacteria, které bývají u atopiků deficitní. Tato skutečnost naznačuje, proč velmi často ve výzkumech vidíme korelaci mezi atopickým ekzémem a střevní propustností. 

Dysbióza je nežádoucí stav, co ji tedy způsobuje: konzumace orálních antibiotik a dalších léčiv (laxativa, metformin, inhibitory protonové pumpy), kouření, nedostatek lidského kontaktu při a po porodu (porod přirozenou cestou a kojení podporují zdravou střevní i kožní mikroflóru). Západní dieta plná saturovaných tuků a cukrů také přispívá k dysbióze, stejně tak jako nedostatek vitaminu D a stres. Nadměrné sprchování, přehnané uklízení a nadměrná sterilita také omezují pestrost a četnost bakteriálních druhů..  

Dysbióze lze předcházet správně zvolenou dietou. Výzkumy ukazují, že určité typy stravování souvisí s širším spektrem střevní mikroflóry a protizánětlivým působením. Jedná se zejména o stravu rostlinného původu s nižším podílem živočišných složek. Protizánětlivá strava podpoří celkové zdraví, posílí imunitní systém a snižuje projevy ekzému.

Mikroflóru podpoříme i konzumací probiotik, zejména druhy Lactobacillus a Bifidobacterium se jeví jako nápomocné při atopické dermatitidě.  

V současné době není možné jednoznačně stanovit, zda vznik ekzému souvisí pouze se zdravím střeva, ale existují nástroje, jak alespoň stav střeva zhodnotit. Lze analyzovat např. stav střevní mikroflóry, propustnost střeva a analýzu calprotectinu ze stolice, která ukazuje míru zánětlivosti ve střevech. Zaléčení střeva může vést ke stabilizaci projevu ekzému. 

Autor: Ing. Iveta Kulhánková